Žijí pokeroví hráči v bublině?

Často slýcháváme názor, že profesionální pokeroví hráči nerozumí reálnému světu, je to ale opravdu tak?

Pokud aktivně sledujete dění na Twitteru, možná vám před nějakou dobou neunikla opravdu vyhrocená debata o tipování dealerů po vaší výhře. Ačkoliv je debata o samotném tipování zajímavá, opravdu zarážející na celé situaci bylo, jak sprosté všechny zaujaté strany nakonec byly. I když je poker stále jen hra, je pozoruhodné, jak vyhrocená debata kolem něj může vzniknout.

S několika lidmi jsem o tom mluvil osobně a mnohokrát jsem slyšel názor, že "pokeroví hráči žijí v bublině". To, jak dokáže být pokerová komunita jízlivá nad triviálními problémy je důkazem, že pokerová komunita, nebo alespoň pokeroví profesionálové, jsou od zbytku světa nějakým způsobem odříznutí.

Často se o pokerových hráčích vtipkuje, že nemají základní životní dovednosti, který by měl mít úplně každý. Často se také mluví o tom, jak by se asi pokerovým hráčům dařilo v "reálném světě", což opět naznačuje, že se poker nachází mimo zbytek společnosti.

Žijí tedy pokeroví hráči v bublině?

Opravdová práce?

Rychlá odpověď by byla ano žijí, ale chvilku se mnou zůstaňte, kolegové bubliňáci.

Z několika důvodů, přičemž spousta z nich je na hře právě to krásné, se mohou profesionální pokeroví hráči vyhýbat každodenním starostem, které jinak zažívá většina lidí.

Například si sami volí pracovní hodiny, tudíž nemusí nikam dojíždět od 8 do 5, ani se nemusí strachovat, že musí brzy ráno vstávat do práce. Peníze, které se dají vyhrát v jediné handě, mohou být pro lidi s "opravdovou prací" životní a z toho důvodu mohou mít pokeroví hráči k penězům rozdílnější přístup. Pokeroví hráči často tráví u stolů dlouhé hodiny a ve svém volném čase brouzdají po pokerových fórech, tudíž spousta z nich ani nesleduje ty stejné zprávy jako ostatní. Většina lidí s klasickou kariérou je zavázána zákazníkovi nebo alespoň šéfovi a z toho důvodu se musí patřičně chovat a vypadat, aby se uživili, pokerový hráč je svůj vlastní šéf a žádné zákazníky nemá.

Ne každý v pokeru žije v bublině, existuje spousta hráčů, kteří se politicky angažují, znají hodnotu peněz, a když se podíváte na nějaké fantastické charitativní akce, na které pokeroví hráči vybrali peníze, očividně světu pod jejich nohama rozumí (a záleží jim na něm).

Filtrační bublina

Ačkoliv věřím tomu, že pokerová bublina existuje, je podle mě velice důležité si uvědomit, že my všichni žijeme v několika bublinách. Pro lidi je přirozené formovat skupiny a zejména internet, který měl přinést svět k sobě, nás všechny v podstatě vybízí, abychom v různých bublinách žili. Místo abychom naše obzory rozšiřovali, internet často používáme k tomu, abychom našli stejně smýšlející jedince.

Internet je také optimalizován k tomu, aby nám ukazoval, co chceme vidět, čemuž se říká filtrační bublina (opravdu doporučuji knihu na toto téma s názvem Filter Bubble). Facebook, Google, Twitter a YouTube mají všichni algoritmy, které nám ukazují obsah, který by se nám měl na základě předchozí aktivity líbit. Pokud si na těchto službách dáte vyhledat například "Donald Trump", dostane se vám na základě toho, jestli jste demokrat, nebo republikán, zcela jiných výsledků. Uvidíme jen věci, se kterými budeme pravděpodobně souhlasit, což je možná důvod, proč se stáváme čím dál neslušnější vůči těm, kteří s námi nesouhlasí.

Jednou velkou výhodou pokeru, ještě než to bude znít, že je každý hráč odstřižen od reality, je, že jde vskutku o celosvětovou hru, díky které je pravděpodobnější, že většina z nás vycestuje a potká lidi z velké dálky, se kterými bychom se jinak v normálním zaměstnání nepotkali. Díky pokeru mám přátele na celém světě, díky pokeru jsem se ženil v New Yorku a svědka mi dělal Američan (já osobně jsem Brit) a díky pokeru jsem viděl svět. Tato hra,  pokud ji necháte, vám obzory rozšíří.

Poker je bublina a možná ještě větší než většina bublin, protože většina dovedností, které jsou zapotřebí, abyste v něm byli dobří, jsou opakem toho, co vyžaduje "regulérní práce". Pokud se ale chcete z této bubliny dostat, začal bych u vašeho využití internetu (a možná bych trávil více času mimo něj), než se nejdříve snažit změnit vaše pokerové návyky.

Žijí podle vás profesionální pokeroví hráči v bublině? Dejte nám vědět v komentářích.