Nejlepší finálové stoly v pokerové historii
Po nedávném hvězdami nabitém finálovém stole na EPT Grand Final vybral Barry Carter pět možná nejtěžších finálových stolů v historii této hry.
 |
| Hvězdné souboje jsou vzácné |
Přibližně před dvěma týdny dokázal Steve O'Dwyer zvítězit v turnaji, jehož finálový stůl mnozí (včetně mě) pokládají za nejlepší finálový stůl v historii European Poker Tour.
Kdysi bývaly časy, kdy každý finálový stůl WPT, WSOP a EPT eventů byl plný velkých jmen ze světa pokeru. Dostávali se tam tak pravidelně, že dokonce tito hráči získali rovnou přezdívku 'televizní profesionálové'.
Tento fenomén si dokonce našel svou cestu i do legendárního pokerového filmu Rounders (Hráči), kde Mike McDermott v jedné ze známých filmových hlášek prohlásil:
"Proč myslíš, že se každý rok dostává na finálový stůl World Series of Poker pět stejných hráčů? To jsou jako nejšťastnější chlapíci v Las Vegas?"
Vzestup neznámých hráčů
 |
| Eventy na pozvání nahradily velká finále |
Ale brzy po pokerovém boomu tyto hvězdami nabité, pro televizní obrazovky jako stvořené, finálové stoly začaly mizet. Už pouhé množství hráčů, které se najednou v pokeru objevilo, spolu se vzrůstající úrovní hry zapříčinilo, že jsme měli štěstí, pokud se na finálovém stole objevilo alespoň jedno velké jméno. Pokud se zadařilo třem známým hráčům, oficiálně jsme mohli mluvit o 'nabitém' finálovém stole.
Tato "hvězdná finále" se dokonce stala tak vzácná, že situace donutila organizátory turnajů a televizní producenty vytvořit elitní eventy, které mohly hrát jen velká jména; např. televizní turnaje na pozvání, televizní cash games nebo super high roller eventy.
Takže když se v dnešní době sejde finálový stůl tvořený z velkých jmen, dostává celý event slavnostní nádech. Samozřejmě byste mohli argumentovat, že event jako byl One Drop, s buy-inem milion dolarů, měl fantastický finálový stůl - ale v tomto případě bylo jasné, že se tak stane; pole těchto eventů jsou velmi malá a plná elitních hráčů.
Ale eventy, kterých se může zúčastnit každý, a přesto se všem velkým jménům podaří protlouct se polem o 100 a více hráčích, si opravdu zaslouží zvýšenou pozornost. Vybral jsem pět finálových stolů, které pro mě budou z těchto důvodů vždy vyčnívat mezi ostatními. Rozhodně nejsou žádným způsobem řazeny podle jejich kvality, všechny jsou svým způsobem speciální:
€10,000 European Poker Tour Grand Final, květen 2013
Začnu finálovým stolem, který mě v podstatě přiměl tento článek napsat. Na tomto finálovém stole opravdu neležel ani jeden žeton zadarmo; dokonce i méně známý Grant Levy je ve své rodné Austrálii superstar a má na svém kontě přes $1.8m v turnajových výhrách.
Kdyby tento event vyhrál Daniel Negreanu, dovršil by tím zisk Triple Crown; pokud by ho vyhráli jeden z dvojice Jake Cody nebo Jason Mercier, stali by se tak prvními hráči se dvěma EPT tituly.
Z vítězství se nakonec radoval Steve O'Dwyer, muž, který klepal na dveře velkého titulu už hodně dlouho.
A rozhodující handa? Quads na riveru!
| €10,000 EPT Grand Final Monte Carlo, 531 hráčů |
||
| Místo | Hráč | Odměna |
| 1. | Steve O'Dwyer | €1,224,000 |
| 2. | Andrew Pantling | €842,000 |
| 3. | Johnny Lodden | €467,000 |
| 4. | Daniel Negreanu | €321,000 |
| 5. | Jake Cody | €251,000 |
| 6. | Noah Schwartz | €189,000 |
| 7. | Jason Mercier | €137,000 |
| 8. | Grant Levy | €103,000 |
$25,000 World Poker Tour Championship, duben 2010
Obyčejně se oficiální finálové stoly World Poker Tour počítají od šesti hráčů, ale neoficiální finálový stůl tohoto eventu byl natolik pozoruhodný, že si zaslouží být ukázán už od devíti hráčů.
V tu chvíli bylo u stolu celkem 26 náramků, z čehož 23 z nich vlastnili pouze tři hráči - Phil Hellmuth (11), Billy Baxter (7) a Scotty Nguyen (5).
Šampionem této památné noci se nakonec stal David Williams, pro něhož to byla druhá největší výhra v kariéře po druhém místě v Main Eventu WSOP 2005, kde prohrál heads-up s Gregem Raymerem.
| $25,000 WPT Championship Las Vegas, 195 hráčů |
||
| Místo | Hráč | Odměna |
| 1. | David Williams | $1,530,537 |
| 2. | Eric Baldwin | $1,034,715 |
| 3. | Shawn Buchanan | $587,906 |
| 4. | David Benyamine | $329,228 |
| 5. | Bill Baxter | $246.921 |
| 6. | John O'Shea | $199,888 |
| 7. | Phil Hellmuth | $152,856 |
| 8. | Scotty Nguyen | $105,823 |
| 9. | Nikolay Evdakov | $75,252 |
$10,000 WSOP No-Limit 2-7 Championship, červen 2011
2-7 Single Draw je neuvěřitelně specializovaná hra, což téměř zaručovalo, že tohoto eventu v roce 2011 se zúčastní pouze zkušení hráči.
Jméno každého hráče tohoto finálového stolu mělo v pokerových kruzích skvělý zvuk a každý z nich by byl jasným favoritem na výhru na jakémkoli jiném finálovém stole.
Nakonec se z vítězství radoval John Juanda a zároveň se jednalo o první ze třech ne-Hold'emových championship eventů toho roku, ve kterých skončil Phil Hellmuth na druhém místě (jeho první ne-Hold'emový náramek mu tak byl upírán až do konce následujícího roku).
| $10,000 WSOP 2-7 Draw Championship Las Vegas, 126 hráčů |
||
| Místo | Hráč | Odměna |
| 1. | John Juanda | $367,170 |
| 2. | Phil Hellmuth | $226,907 |
| 3. | Richard Ashby | $143,833 |
| 4. | Steve Sung | $97,416 |
| 5. | Nick Schulman | $69,216 |
| 6. | David Baker | $51,485 |
| 7. | Hasan Habib | $40,020 |
| 8. | Joe Cassidy | $32,440 |
| 9. | Greg Raymer | $27,928 |
$5,000 WSOP Pot-Limit Omaha Rebuy, červen 2008
Tento event byl vždy považován za "event profesionálů" vzhledem k enormní akci, kterou nabízí (483 rebuyů od 152 hráčů) a faktu, že se jedná o Omahu.
Účast hráčů jako John Juanda, Johnny Chan, Phil Hellmuth a Daniel Negreanu udělala z toho finálové stolu skvělé lákadlo pro televizní obrazovky, ale byla to stoupající hvězda tenkrát ještě méně známého online hráče Phila Galfonda, která turnaj ovládla.
Galfond ukázal, že je jedním z nejlepších hráčů Omahy na světě a stal se posledním hráčem, který vyhrál tento titul, jelikož WSOP od následujícícho roku zrušilo rebuy eventy.
| $5,000 WSOP Pot Limit Omaha Rebuy Las Vegas, 152 hráčů (483 rebuyů) |
||
| Místo | Hráč | Odměna |
| 1. | Phil Galfond | $817,781 |
| 2. | Adam Houran | $493,748 |
| 3. | David Benyamine | $316,307 |
| 4. | Johnny Chan | $246,874 |
| 5. | Kirill Gerasimov | $192,870 |
| 6. | John Juanda | $154,296 |
| 7. | Daniel Negreanu | $123,437 |
| 8. | Phil Hellmuth | $100,292 |
| 9. | Brian Rast | $84,863 |
WSOP $50,000 H.O.R.S.E. Championship, červenec 2006
Hráčské pole bylo samo o sobě plné hvězd, ale co opravdu učinilo tento finálový stůl speciální, je jeho historická významnost.
Nejenže se jednalo o vůbec první $50,000 H.O.R.S.E. Championship turnaj, ale hlavně finálový stůl nabídl tři hráče, považované za nejlepší své generace - Doyle Brunson, Chip Reese a Phil Ivey.
Nikdy jsme nemohli vidět Aliho bojovat s Tysonem, hrát Pelého proti Messimu, ale byli jsme svědky souboje těchto tří legend. Titul nakonec získal Chip Reese a po jeho úmrtí byla trofej tohoto turnaje pojmenována právě po něm.
| $50,000 HORSE Championship Las Vegas, 143 hráčů |
||
| Místo | Hráč | Odměna |
| 1. | David 'Chip' Reese | $1,784,640 |
| 2. | Andy Bloch | $1,029,600 |
| 3. | Phil Ivey | $617,760 |
| 4. | Jim Bechtel | $549,120 |
| 5. | TJ Cloutier | $480,480 |
| 6. | David Singer | $411,840 |
| 7. | Dewey Tomko | $343,200 |
| 8. | Doyle Brunson | $274,560 |
Opomenul jsem nějaký velký finálový stůl volně přístupného eventu, který měl více než 100 účastníků? Podělte se s námi v komentářích.
Napsal Barry Carter
Přečtěte si více článků od Barryho Cartera l Sledujte Barryho Cartera na Twitteru
