Debata o daních z November Nine
Proč některé země daní pokerové hráče a některé jim dovolují si ponechat každičký cent?
Každý rok po WSOP Main Eventu se odhaduje, kolik si každý hráč opravdu odnese domů peněz po odečtení daní. Nikdy nás nepřestane udivovat, ačkoliv to vídáme každý rok, jak rozdílně některé země přistupují ke zdanění výher z hazardu.
Každý rok se objeví alespoň jeden případ, kdy kvůli těžkému zdanění v jedné zemi a benevolentnějšímu v druhé zemi si jeden hráč odnese více úeněz, než hráč, který se umístil na lepším místě. Tento rok to byl Pierre Neuville na 7. místě, který si odnesl více než 6. Thomas Cannuli a 5. Zvi Stern.
Taktéž si vždy alespoň jeden hráč odnese každičký vyhraný cent, protože v jeho zemi se výhry z hazardu nedaní. Tento rok je tím můžem taktéž Pierre Neuville z Belgie, ovšem nejúspěšnějším mužem je z tohoto pohledu pravděpodobně loňský šampion Martin Jacobson.
Ten se loni přestěhoval do Londýna a díky tomu si mohl ponechat celých $10 milionů. Překvapivě se kvůli tomu nikdo z letošního finálového stolu během čtyř měsíční přestávky do daňového ráje nepřestěhoval.
| Umístění | Hráč | Odměna | Po zdanění | Daň v % |
|---|---|---|---|---|
| 1. |  Joe McKeehen |
$7.683.346 | $4.297.394 | 44,07% |
| 2. | Joshua Beckley |
$4.470.896 | $2.389.177 | 46,56% |
| 3. | Neil Blumenfield |
$3.398.298 | $1.805.764 | 46,86% |
| 4. | Max Steinberg |
$2.615.361 | $1.543.306 | 40,99% |
| 5. |  Zvi Stern |
$1.911.423 | $1.011.317 | 47,09% |
| 6. | Thomas Cannuli |
$1.426.283 | $785.996 | 44,89% |
| 7. |  Pierre Neuville |
$1.203.293 | $1.203.293 | 0% |
| 8. |  Federico Butteroni |
$1.097.056 | $571.566 | 47,90% |
| 9. | Patrick Chan |
$1.001.020 | $545.614 | 45,49% |
Opravdovým vítězem je finanční úřad
Deprimující část příběhu nastává, když se podíváme na velké americké výherce, kteří na svých výhrách musí zaplatit téměř 50%. Z větší části jde o federální daň, zaplatit musí také ale druhou, státní daň. Z toho důvodu si Joseph McKeehen odnese pravděpodobně z jeho první ceny $7.683.346 pouze $4.297.394.
Pokud vezmeme v potaz, že většina profesionálů navíc prodává část své akce, pak často zdaleka neodejdou s tak ohromnou částkou, o které všichni mluví.
Obzvláště frustrující je to, že finanční úřad vybírá od pokerových hráčů v USA tolik peněz a na druhou stranu jim možnost hrát co nejvíce ztěžuje. Jeden z mých amerických přátel si neustále stěžuje, že musí polovinu svých výher odevzdat vládě a ta se ho na oplátku snaží o práci připravit.
Spotřební daň vs. daň z příjmu
Čím to, že například v Británii si můžete nechat 100% vašich výher a jinde se vás snaží oškubat o polovinu? Britská vláda totiž rozhodla, že peníze vsazené na hazard již byly zdaněny skrze platy. Místo toho daní rake pokerové herny.
Aktivní pokeroví hráči mohou v Británii vygenerovat mnohem více daní generováním raku na pokerové herně, než kdyby platili daň z jejich příjmů.
Hlavním důvodem rozdílů v přístupu zemí ke zdanění pokeru je to, že pro většinu vlád je poker natolik malé odvětví, že mu jednoduše nerozumí. Poker prostě není na radaru většiny finančních úřadů, proto některé země nakládají s pokerovými hráči jako s běžným zaměstnancem a některé jim umožňují fungovat bez povšimnutí.
Může se to zdát nespravedlivé z obou pohledů, pokud vás ale poker něco naučil, pak je to čistá variance, se kterou nic, kromě přestěhování se do nějakého daňového ráje, neuděláme. V České republice a na Slovensku se daně z pokeru příliš neřeší, užijme si tedy naši nespravedlivou výhodu, protože časy se vždy mění, zejména pokud jde o daně.
Přestěhovali byste se kvůli daním z pokeru jinam? Měli by profesionálové platit daně? A rekreační hráči? Dejte nám vědět v komentářích.
