Co nás může Gus Hansen naučit o table selekci
Proč talentovaní hráči lpí na hraní her, které neporážejí nebo si nemohou dovolit? Barry Carter a Jared Tendler diskutují, jak se těmto nástrahám vyhnout.
Jeden z velkých příběhů loňského roku byl, že Gus Hansen prohrál v roce 2013 přes $8 milionů a již potřetí se stal nejztrátovějším hráčem roku na online poli (od chvíle, kdy se začaly shromažďovat online výsledky je v mínusu téměř $15 milionů).
Smutné je, že Gus je talentovaný pokerový hráč. Má na svém kontě přes $11 milionů v turnajových výhrách, WSOP náramek, titul z Aussie Millions a tři WPT tituly.
Důvod, proč Gus prohrává online tolik peněz, není, že by byl prostě špatný hráč, ale protože lpí na hraní nejvyšších nosebleed her proti nejlepším hráčům světa.
On je asi nejznámější případ, ale našli bychom spoustu velmi talentovaných hráčů, kteří jsou ztrátoví (nebo dokonce na mizině), jen protože tvrdohlavě ignorují základní pravidla table selekce (v rámci celého článku myšleno ve smyslu volby stakes; pozn. překl.) a bankroll managementu.
Bylo by ode mě povrchní, kdybych nezmínil jeden zřejmý fakt: že někteří profesionálové mají problémy s gamblingem. Ten stejný bezstarostný přístup k penězům a varianci, který jim pravděpodobně pomohl stát se úspěšnými hráči, může být samozřejmě i jejich zhoubou.
Myslím, že by bylo nesprávné označit všechny případy hráčů, kteří dělají chyby v table selekci a bankroll managementu, že se jedná o zdegenerovance. Myslím, že existují i další důvody, proč dobří hráči stále ignorují tyto základní poučky.
(Špatné) vnímání schopností a variance?
Jedna z věcí, kterou jsem se naučil od mého dobrého přítele a mental game coache
Všichni jsme zranitelní vůči kognitivním sklonům věřit, že ostatní nejsou tak inteligentní jako my a když prohrajeme, je to vinou smůly. Většina lidí tvrdí, že mají v hráčském poli edge a většina příběhů o vypadnutí z turnajů by se dala zařadit do kolonky bad beat.
Všichni si objektivně dokážeme všímat těchto sklonů u ostatních, ale je mnohem těžší všimnout si jich u nás samotných. Pokud jste přesvědčeni, že jste měli ve svých posledních ztrátových sessions smůlu nebo pokud věříte, že jeden z regularů je méně kvalitní kvůli chybě, kterou podle vás udělal, pak je těžké nechtít s ním hrát, i když vás to stojí peníze.
Chabý odhad budoucnosti
| jaredtendler |
 Jared Tendler, MS, je přední expert na psychickou stránku hry v pokeru.
Coachoval přes 200 špičkových světových hráčů a je autorem knih The Mental Game of Poker 1 a 2. |
Problémy ohledně bankroll managementu mohou vycházet z přehnaného sebevědomí. Blíže to vysvětlím citací
"Lidské bytosti jsou chabé v odhadování budoucnosti; když jim všechno vychází, mají hluboko v hlavě zahnízděné přesvědčení, že takový život od této chvíle bude. Dobří hráči si mohou vypěstovat pocit neporazitelnosti, jako by byli předurčeni k dominanci.
"Myslí si, že si své místo právoplatně zasloužili a že je prostě jejich - jako by úspěch byl majetkem, o který není možné přijít. Zapomínají na věškerou dřinu, kterou museli vynaložit, aby se dostali, tam kde jsou a na dynamickou podstatu hry, z které vyplývá, že je potřeba stejné úsilí vynakládat i nadále."
Přechod na nižší limit a ústup ze slávy
Pro každého hráče je těžké přesunout se na nižší stakes, jakmile jednou na daném limitu vydělal peníze. Panuje stigma ohledně nutnosti znovu vybudovat bankroll a vrátit se zpět k základům - a to pro každého hráče. Přestože, jak Jared říká, poker je dynamická hra a obtížnost jednotlivých stakes se mění.
Chce spoustu disciplíny být schopen přejít na nižší stakes, ale dokážete si představit, jak těžké to musí být, když jste v záři reflektorů? Bylo by na houby, jak pro vás, tak pro mě, muset přejít z NL100 na NL50, ale když má zmiňovaný hráč fanoušky, sponzorskou smlouvu a pokerová média píší o každém jeho kroku, musí to vypadat jako skutečné připuštění si nezdaru.
Pro turnajového hráče je to pravděpodobně snazší, protože se prostě přestane objevovat na určitých eventech. Ale pokud jste světoznámý online cash game hráč jako Gus, přechod na nižší stakes neprojde bez povšimnutí. Většina nosebleed hráčů by pravděpodobně mohla sejít níže na $25/$50 nebo $10/$20 a parádně se uživit, ale když jsou zvyklí na pěticiferné continuation bety, může jim připadat poctivé živobytí na těchto stakes ve skutečnosti trochu trapné. Obzvláště hráč jako Gus má prospěch z toho, že dělá společnost těm nejlepším hráčům na světě. Někteří hráči prostě budou raději vypadat dobře a prohrávat, než vypadat špatně a vyhrávat.
Vidina stakingu
Jeden z důvodů, o kterém se často nemluví, je dopad, jaký má kultura stakingu na table selekci (resp. volbu stakes). Když slyšíme, že nějaký hráč přišel na mizinu, obvykle z toho automaticky vyvozujeme, že je to konečný stav. Že jakmile spadne na úplné dno, je konec hry.
Realita je ale taková, že pro většinu talentovaných hráčů obvykle existuje někdo, kdo je ochotný je stakenout. Za předpokladu, že mají slušnou reputaci, si mohou být téměř jisti, že se s nimi bude chtít někdo na stakingu dohodnout.
To bezpochyby znamená, že pro mnoho úspěšných hráčů se stávají bankroll management a výběr her méně důležité záležitosti, jelikož předpokládají, že je v nejhorším případě bude ochotný někdo do hry stakenout. Hrozba konce hry pro ně není tak děsivá jako pro někoho, kdo se postupně propracovává limity výše.
Pro hráče, kteří již jsou stakeovaní, je tu také element makeupu (tj. když prohrávají z backerových půjčených peněz a musí nejprve splatit své ztráty, než si budou moci přivlastnit část z budoucího profitu). Když je pokerový profesionál v makeupu šesti nebo sedmicifernou částku, není to pro něj tak devastující, jako kdyby zbankrotoval a byl na mizině, jelikož může pokračovat ve hře. Musí ale čelit vidině hraní pokeru, kdy i když vyhrává, nedostává ve skutečnosti žádné peníze, dokud není urovnán makeup.
To musí být obrovsky demotivující, obzvláště když zaznamenají velkou výhru. Z toho vyplývá, že takový hráč má nulovou motivaci postupně se vygrindit zpět na vrchol. V takovém případě bude vnímán jako nejlepší způsob, jak ztráty urovnat, zkoušet velké shoty a doufat, protože na rozdíl od nestakeovaných hráčů nemají tito profesionálové ve skutečnosti co ztratit. Jako pokeroví hráči se pokoušíme oprostit se od skutečné hodnoty peněz, abychom hráli co nejvíce objektivně, ale v těchto případech zašlo ono odpoutání se od skutečné hodnoty peněz možná až příliš do extrému.
Realitou je, že výběr her a bankroll management jsou dvě z mála konstant ve světě pokeru a objektivně to jsou i dvě nejjednodušší schopnosti, které lze v pokeru zvládnout. Neexistuje rozumná výmluva, proč si neosvojit tyto dvě prosté, ale nezbytné dovednosti. Jakkoli lákavá a vzrušující může hra na nejvyšších stakes být, mnohem cennější lekce je možné se naučit od lidí, kteří byli schopni v pokeru přežít.
napsal Barry Carter
