Tilt: O žraloku a rybě
Na tiltu nemáte žádný edge
"O výhře nebo prohře se rozhoduje na dvaceticentimetrovém hřišti, které se nachází mezi ušima." (Bobby Jones, golfová legenda)
Jeden by řekl, že dobří hráči uvítají příležitost hrát proti těm nejhorším hráčům, takzvaným rybám. Koneckonců, nejsou to právě ryby, které dotují hru? Nejsou to právě ryby, které se dopouštějí chyb, ze kterých lepší hráči profitují? Copak necallují s čímkoli ve víře, že trefí slabou draw? Copak není pravda, že se nezajímají o matematické pravděpodobnosti, a jenom točí, hrají příliš mnoho startovních kombinací, jejich sázky jsou v nesmyslné výši, ignorují pozici? A co teprve calling stations? Weak-tight? Pche!
Ano, vše výše uvedené je pravda, a právě díky těmto chybám jsou ryby velice oblíbené mezi lepšími hráči. A přesto jsou ryby tou pomyslnou cihlou, o kterou mnoho dobrých hráčů zakopne, protože špatná hra ryb nevyhnutelně vede k občasným příšerným bad beatům, jako jsou 2-outery apod. Nebo jednou za čas přijde den, kdy ryba hraje iracionálně, ale má prostě permanentní štěstí, což nás dostane na tilt.
 |
| Špatní hráči mohou také vyhrát |
Pokud by ryby občas nevyhrály navzdory své špatné hře, pak by dobří hráči měli astronomické winrates. Jediný problém by spočíval v tom, že by oceán začal trpět přehnaným rybolovem, takže by v něm za chvíli nezbyly ryby žádné. Nešťastným rybám by mělo být umožněno cítit se dobře v roli prohrávajícího hráče. Mělo by jim být umožněno prohrát co nejvíce peněz, aniž by si měly na co stěžovat, a jejich peníze by se následně měly rozdělit mezi ostatní hráče.
Každý, kdo v pokeru už nabral nějaké zkušenosti, je s tímto problémem dobře obeznámený. Špatní hráči nás rozčilují, přestože jsme si vědomi skutečnosti, že většina našich výher pochází právě od špatných hráčů. Někdy rozčilení dosáhne takové míry, že nás dostane na tilt. Čím to je?
Je to způsobeno tím, že vztek je emocionální povahy a přímo se nás dotýká. Rozptýlí a rozruší nás do té míry, že přehluší fakt, že špatní hráči platí naše účty, což je fakt vycházející z rozumu, a ne z emocí. A vzhledem k tomu, že náš mozek vyhodnocuje rozumové poznání odlišně, má myšlenkový proces menší vliv na náš emoční stav. V podobném duchu: pokud se nám daří, obvykle to připisujeme našemu umění a chybám našich soupeřů.
Tento způsob vnímání však posouvá centrum naší pozornosti od naší hry směrem ke hře ostatních hráčů. Přestože to může odebrat trochu tlaku, který je na nás vyvíjen, naší hře to příliš neprospěje. Pokud začnete uvažovat tímto způsobem, pak se přestanete starat o svou vlastní hru, protože dění na stolech vlastně připisujete svým soupeřům. To ve skutečnosti implikuje, že jim dovolujete určovat výši vašich příjmů, přestože je můžete reálně ovlivnit.
Vysvětlení výsledku hry pomocí skillu hráče nebo skillu soupeře
Každý, kdo zdůvodňuje výsledky hry kvalitou nebo nekvalitou soupeřů, se tím vlastně zbavuje své vlastní odpovědnosti za to, co se ve hře děje, a zároveň se tím staví do role člověka, který nemůže dění nijak ovlivnit. Na konci je z vás člověk, který nemůže aktivně jednat, ale pouze reagovat na jednání druhých. Takže v konečném důsledku hrajete hru ostatních, namísto toho, abyste hráli svou vlastní hru. Rádi byste hráli svou hru, ale to vám soupeři neumožňují, protože hrají způsobem, jakým hrají...
Hráči, kteří se naopak soustředí na sebe, berou hru takovou, jaká je, a uvědomují si svou vlastní odpovědnost. Tito hráči vědí, že mohou pracovat pouze na své hře, nikoli na hře soupeřů. Vnímají nevydařené sessions a downswingy jako důvod pro zlepšení své vlastní hry. Mají sice mnohem méně výmluv pro zbavení se odpovědnosti, ale zase mají moc se situací něco dělat.
 |
| Váš náskok není tak velký |
Poker je hra drobných výhod oproti soupeřům. Dokonce i velmi kvalitní hráč bude mít občas pouze nepatrný edge nad soupeři v krátkém období, protože vliv štěstí je v krátkém období velice markantní.
V dlouhém období se mnoho nepatrných výhod oproti soupeřům nasčítá do výrazné (a lukrativní) výhody nad soupeři.
Nicméně poker je alespoň po nějakou dobu hra o drobných výhodách, které se ukazují ve vysoké varianci v pokeru. A je to právě variance, která způsobuje běžné emoční situace během session nebo během pokerového večera. Na druhé straně statistiky a křivky, které vyjadřují několikaletý vývoj, jsou obvykle brány s odstupem a racionálně.
Pokud se domníváte, že si jen sednete ke stolu a okamžitě rozdrtíte - byť slabší - soupeře, pak sami sebe dostáváte do psychologicky nebezpečné situace, protože míra úspěchu, kterou zaznamenáte, bude nevyhnutelně nižší, než jaká si myslíte, že by měla být.
Ve skutečnosti má mnoho hráčů mnohem menší edge vůči soupeřům, než si myslí. Toto přesvědčení...
- ... vám mimo jiné znemožňuje rozpoznat váš vlastní příspěvek k horšímu výsledku, například nebudete schopni rozpoznat své vlastní chyby.
- ... má za následek, že budete na tiltu rychleji, protože odpovědnost za to, co se stalo, leží z vašeho pohledu spíše na soupeřích nežli na vás samotných.
- ... ve vás vzbudí pocit, že nepotřebujete pokračovat v práci na zlepšování své hry. „Co už bych měl dělat, když mi stejně nakonec dají suck-out?“
Pokud se na druhé straně chováte realisticky a jste přesvědčeni, že sami rozhodujete o výsledku, pak přijímáte odpovědnost za své jednání a přijímáte svou pozici. Není důvod se schovávat, ale stejně tak není dobré podlehnout iluzi o své nepřemožitelnosti po 6 měsících hraní pokeru.
Pokud investujete do své hry, jste jí oddáni a máte správný přístup, pak se vám dostane úspěchu, který odpovídá kvalitě vaší hry. V tom je zahrnuto i vidět ryby nezkresleně: ryby jsou soupeři a hráči, na které se matematická pravděpodobnost vztahuje stejně tak jako na nás.
Řečeno jinými slovy: to, že nám ryby dávají bad beaty, je zákonité a nevyhnutelné. Existuje tedy jediný důvod pro vztekání se kvůli faktu, že i nejhorší hráč občas trefí handu? Koneckonců, takhle to přeci MUSÍ být, když si uvědomíme, že se pravděpodobnost chová ke všem stejně.
Reframing
V předchozí sekci jsme zmínili příklady takzvaného reframingu, což je přístup, se kterým jste se již setkali na diskuzních fórech. Například, hráč napíše, že soustavné bad beaty jej naprosto vytáčejí, a jiný hráč mu odpoví, že v dlouhém období bude ze špatné hry svých soupeřů pouze těžit. To je perfektní příklad reframingu.
Reframing znamená dát něco do odlišného rámce - vidět něco v jiném kontextu nebo odlišně interpretovat. To je proces, který lidské vědomí vykonává nepřetržitě. Soustavně reframujeme tím, že interpretujeme naše dojmy v námi zvolených souvislostech a podle toho je také hodnotíme. Pokud se objeví nové impulsy a dojmy, pak začneme automaticky přehodnocovat situaci a dáváme ji do vhodnějšího kontextu, když si to situace žádá.
Vysvětluji zde koncept reframingu na takové úrovni, abyste se naučili vytvořit si v budoucnu vlastní reframy. Reframing je však individuální záležitostí, takže nový koncept, který pro jednoho funguje, nemusí fungovat právě pro vás.
Příklad: Někdo, koho právě kousl pes do ruky, zřejmě nebude sdílet reframing své přítelkyně, které tento pejsek připadá strašně roztomilý. Ale ve chvíli, kdy zjistíte, že tento pes se samozřejmě vždycky naštve a štěká na vás, když mu vezmete jeho balónek, pak váš vztek začne ustupovat, protože jste si právě upravili reframe, který je pro vás vhodný.
Pokud se zamyslíme nad reframingem a nad tím, co se v jeho průběhu odehrává, pak zjistíme, že MY SAMI umíme ovlivnit způsob, jakým interpretujeme dění kolem nás. Co může být pro jednoho dobré, nemusí vůbec být uspokojivé pro všechny ostatní. Existuje zde prostor pro individuální interpretaci.
Nejspíš jste velice dobře obeznámeni s těmito věcmi, ale zřídkakdy si uvědomíme, jak subjektivně věci kolem sebe vnímáme. Vždy předpokládáme, že náš frame je objektivní (například "Ne, že si jen myslím, že se tak věci mají, ony se tak skutečně mají").
 |
| Reframing: Zasazení věcí do nového kontextu |
V pokeru máme také schopnost rozhodnout o tom, jak budeme věci interpretovat. Máme možnost vytvořit si více či méně nesmyslný frame: "Vždy prohraju s AK, takže nemá smysl vůbec tuto kombinaci hrát!", nebo trochu konstruktivnější frame: "Je to součást hry a má svou matematicky danou pravděpodobnost, která začne dříve či později pracovat v můj prospěch", případně něco podobného.
Zvolte si frame, který vám bude vyhovovat. Existuje mnoho praktických návrhů ve strategických a psychologických sekcích, stejně tak lze čerpat od ostatních hráčů na diskuzních fórech. Důležité je zvolit si takový frame, se kterým dokážete žít a který vám zároveň přijde přesvědčivý. Samozřejmě si můžete zachovat svůj původní náhled na věci. Ale přesto bych vás rád přiměl k tomu, abyste prozkoumali způsob, jakým vnímáte downswing, tilt, poker a vlastně cokoli, protože pak si uvědomíte, jakou moc máte nad děním kolem vás, když sami sobě dáte svobodu v tom, jak věci interpretovat. Jen si to zkuste. Není snadné zbavit se zažitých návyků, ale trénink činí vše snazším.
Myslete na situaci, které se obáváte, a uvědomte si, jak lze situaci interpretovat pozitivním způsobem. Pokuste se najít pozitivní frame, který vám umožní vyrovnat se snadněji s problémem. Jak by někdo jiný nahlížel na situaci ze svého pohledu? Jaké jiné způsoby pohledu na věc existují? Co lze najít pozitivního na negativní události? Často se ukáže, že je něco pozitivního na situaci, která byla vnímána jako negativní. Je důležité se naučit vnímat věci tímto způsobem. Uvažte veškeré možnosti.
Shrnutí
-
Pokuste se být realisty. Jak prvotřídní světoví hráči, tak začátečníci pravidelně zažívají varianci. Nicméně je velký rozdíl v tom, jak k ní přistupují.
-
Psychologicky vám může velmi pomoci, když si dokážete připustit, že nemáte takový edge nad rybami, jaký si myslíte. Nebudete potom hrát pod takovým tlakem. Soustřeďte se na svou hru a hledejte prostor pro její zlepšení. Respektujte své soupeře. Pokud se rybě podaří vás dostat na tilt, pak má ONA edge nad vámi!
-
Věnujte čas studiu článků, které se zabývají hrou proti jednotlivým typům soupeřů. Potom budete lépe připraveni a méně náchylní k tiltu, protože budete vědět, že můžete přijmout protiopatření.
O autorovi: Robert Langer je psychologický konzultant, kouč a trenér s praxí v Saarbrückenu. Mimoto vyučuje psychologii na významné německé škole alternativního lékařství a vede semináře o NLP, psychologii řešení konfliktů a psychologické typologii.
| ODKAZY | ||||||||||
|
||||||||||
