Tilt: Bad beaty a variance
Naše emoce nechtějí poslouchat
Bad beaty a vysoká variance jsou nevyhnutelnou součástí života pokerových hráčů, což nemůže popřít nikdo, kdo ví alespoň něco málo o pokeru.
Fóra PokerStrategy jsou plná příběhů o bad beatech a příspěvků na téma "brutální" variance, na což se obvykle objeví několik automatických reakcí typu "To je naprosto normální", "Pokud budeš hrát tuto handu tímto způsobem, v dlouhém období se ti to vyplatí", "Variance je součástí pokeru" atd.
Hráči, kteří původní příspěvek vložili, jsou však s těmito skutečnostmi obvykle velice dobře obeznámeni, ale nijak jim to nepomáhá. Víme moc dobře, jak se věci mají, přesto nás však swingy a série bad beatů rozčilují do té míry, že pak nejsme schopni hrát svoji nejlepší hru.
Čím je to způsobené? Na racionální úrovni chápeme, co se děje, ale na emoční úrovni s námi takové situace otřesou. Pokoušíme se mít naše emoce pod kontrolou pomocí rozumu, protože chápeme, co se právě děje, ale naše emoce nechtějí poslouchat. Stáhnou nás dolů a rozhodí nás.
Proto si mohu stokrát opakovat, že downswingy jsou naprosto běžné, ale přesto se v důsledku mé špatné nálady a tiltu moje hra nezlepší - a to ani nemluvím o finančních ztrátách, které s tím souvisejí.
Psychologický pohled na problém
Pojďme se krátce seznámit s tím, jak pracuje naše vnímání. Vnímáním rozumím našich základních pět smyslů (zrak, sluch, hmat, čich a chuť), které vysílají podněty do mozku. Dochází ke komplexnímu nervovému procesu, na jehož konci stojí transformace podnětů na naše pocitové senzory v našem vědomí. Těmto pocitovým senzorům se říká "submodality". Submodality vytvářejí pocity, jako jsou teplo, chlad, světlo, tma, hrubost, hladkost, ostrost, sladkost, hořkost atd.
Povšimněte si, že když hovoříme o tomto problému, narážíme na první překážku, která spočívá v tom, že musíme popisovat pocity pomocí slov, za použití řeči. A vzhledem k tomu, že není možné přesně vyjádřit pocity pomocí slov, nevyhnutelně bude docházet k mnoha nedorozuměním a zbytečným frázím při pokusech o vyjádření pocitů. Prozatím budeme tyto problémy ignorovat.
 |
| Rozum říká, 'vše je OK!', ale negativní emoce zůstávají |
Když nás potká dlouhotrvající série bad beatů během downswingu, z našeho mozku přicházejí negativní signály, podobně jako když se píchneme o jehlu. Náš rozum v takové situaci může říkat "zůstaň v klidu, nic se neděje", ale újma vznikla mnohem hlouběji - na emocionální úrovni, kterou nelze kontrolovat rozumem.
Z toho důvodu můžeme situaci racionalizovat, jak chceme (tzn. pokoušet se napasovat zážitky, které zažíváme, na logickou, pochopitelnou strukturu), ale přesto špatná nálada zůstane a nelze ji rozumem odstranit.
Ale to není vše. V důsledku určitých propojení v našem mozku podněty spustí určité reakce, které se uskuteční nevědomě a automaticky. Uskuteční se formou podmíněných reflexů, které jsou v principu podobné slavným podmíněným reflexům Pavlovových psů - reakce, spuštěné naším mozkem, jsou často nepřiměřené a neopodstatněné. To jsou myšlenky typu "Proboha, už je to tady zase...".
Reakcí může být určité slovo nebo věta, jako v našem příkladu, ale také může reakcí být pouze změna tónu hlasu nebo určitý pohyb jako následek negativních podnětů. Stimuly mohou být různých druhů - vizuální, pohybové nebo slyšitelné, prostě kterékoli, které jsou propojeny s negativními reakcemi. V této souvislosti je potřeba zmínit, že existují i pozitivní stimuly, kterými jsou určitý typ hudby, fotografií, vzpomínek nebo pohled na barevné sloupečky žetonů, které se právě pohybují směrem k vám. A právě tyto pozitivní podněty způsobují dobrou náladu.
Pokud se jeden z těchto negativních stimulů vyskytuje opakovaně (např. opakovaně dostáváte bad beaty), pak se tato opakovaná nepříjemná zkušenost nashromáždí, což vede ke stupňující se odezvě mozku s každým dalším negativním stimulem. Obvykle se prvnímu bad beatu v session zasmějeme, ale v okamžiku, kdy dostaneme třetí bad beat v řadě, už se cítíme o něco méně šťastní, a poté co dorazí pátý nebo možná desátý bad beat večera, je naše nálada tatam. Po několika dnech nebo týdnech ustavičného downswingu již někteří z nás budou na začátku session "uzlíčky nervů". Již není zapotřebí několika bad beatů k tomu, aby nás to vyvedlo z míry, jako to bylo potřeba na začátku swingu. Nyní stačí již jediný bad bead na to, aby nás rozhodil, protože celková škoda z předchozích bad beatů se nasčítala.
Hlídejte se
Tyto procesy se chovají jako filtry vědomí, které zkreslují náš objektivní pohled na hru a na to, co se děje u stolu. Nejsme schopni posuzovat situace u stolu jako izolované události, neumíme je správně vyhodnotit a nedokážeme na ně zareagovat adekvátně.
 |
| Zkuste změnit úhel pohledu: Jak se opravdu cítíte? |
Místo toho se dostaneme do "záseku". Stagnujeme na místě, jsme pasivní a nedokážeme měnit svou hru.
Pokud bychom byli počítače, pak bychom dokázali reagovat přiměřeně na každou situaci a byli bychom schopni objektivně nahlížet na každou situaci z matematického úhlu pohledu, aniž bychom byli ovlivněni předchozími událostmi. My však samozřejmě nejsme počítače, takže si musíme přiznat, že emoce mohou zkreslit naši schopnost úsudku.
I když - možná přeci jen existuje způsob, jak se můžeme vyhnout těmto procesům a snížit frekvenci tiltu. V následující části článku se pokusím zformulovat rady, které jste již možná slyšeli, což však nic nemění na skutečnosti, že se vám vyplatí se jimi řídit.
Podívejte se na sebe a položte si otázky jako:
- Jak se cítím právě teď?
- V jakém se nacházím stavu?
- Odpovídá opravdu můj stav tomu, jak se cítím?
- Jsem dostatečně fit na hru?
- Jsem stále schopen hrát nejlépe, jak umím?
Vaše vlastní schopnost introspekce, tj. schopnost nahlédnout do sebe a pozorovat se, bývá často přeceňována, a může být oslabena vlivem stresu, který může zakrýt řešení a alternativy (podobně jako u srny, která se zahledí do předních světel auta).
Cvičení
Představte si sebe, jak sedíte před monitorem, ale ne z vlastní perspektivy, ale jako byste se sledovali zvnějšku, nejlépe ze vzdálenosti několika metrů a lehce z vyšší pozice. Díváte se sami sobě přes rameno: Soustřeďte se na způsob, jakým tento hráč sedí. Co byste si mysleli o takovém hráči?
- Hraje stále ještě dobře, nebo dělá evidentní chyby?
- Myslíte si, že je tento hráč dosud v herní pohodě? Nebo už to spíše vypadá, že je na tiltu? Nebo možná vypadá vyčerpaně nebo unaveně?
Představte si, že jste kamarád nebo kouč, jehož práce je pomáhat hráči, který před ním sedí:
- Jakých chyb se tento hráč dopouští?
- Co byste poradili hráči sedícímu před monitorem? Co by měl udělat?
- Pokud byste byli na jeho místě, co byste dělali?
Toto krátké cvičení vám může pomoci podívat se na sebe s odstupem, a tím pádem objektivnějším způsobem. Nepodceňujte účinek této změny perspektivy. Tato nereálná, hypotetická situace je pro váš mozek zcela reálná a umožní vám získat nový dojem/pocit.
Přerušovač - záchranná brzda pro případy nouze
Pokud už se vám nic ve hře nedaří, nic nefunguje a situace se vám začne vymykat zpod kontroly, pak potřebujete mít v sobě "tlačítko ON/OFF" a varovnou kontrolku pro takovéto stavy ohrožení. To, co potřebujete, je rychle přerušit hru. Smyslem toho je přerušit procesy, které byly popsány výše. Přestávka ve hře může tento účel splnit, ale mnohem lépe funguje začít dělat úplně jinou aktivitu, která od vás vyžaduje, abyste se na ni soustředili, a tím pádem upřeli svou pozornost na něco jiného, než je poker.
 |
| Musíte si umět říct "dost"! Jdu dělat něco jiného! |
Prostá přestávka často nestačí, protože jen zůstanete sedět nebo začnete bloumat po bytě, přičemž budete myšlenkami stále u nepříznivého vývoje hry. Místo toho se pokuste najít aktivitu, kterou neděláte automaticky nebo rutinně.
Pokud například chodíte pravidelně běhat, pak vám proběhnutí se příliš nepomůže, protože to je pro vás automatická činnost, která od vás vyžaduje pouze minimální koncentraci. Neodvede to dostatečně vaši pozornost, pokud ovšem zmíněná aktivita nemá velice pozitivní obsah, což nebývá zvykem u rutinních činností.
V tomto případě může pomoci spíše například vyrazit si na bowling než jít provozovat sport, který hrajete pravidelně. Další možnost může být zajít si do kina, někam za zábavou, dát si den volno, vyrazit si do jiného města, jít se napít s přáteli (ale s mírou, ne jako trvalé řešení, a nechodit pít pravidelně s ostatními hráči pokeru) atd.
Zamyslete se nad možnými aktivitami a lidmi, se kterými byste mohli někam vyrazit ještě předtím, než začnete hrát. Později můžete tento seznam, který máte v hlavě nebo na papíře, použít v případě potřeby.
Posilujte disciplínu na to, abyste si řekli 'Dost!', stejně jako už jste dokázali nalézt v sobě disciplínu k investování tisíců hodin svého času do zlepšování své hry, a stejně jako dokážete trpělivě sedět u monitoru a pečlivě vylepšovat svoji hru v neskutečném množství sessions. Uvědomte si, že pracovat na zlepšení psychologické stránky vaší hry je stejně důležité jako pracovat na technice hry.
Být přesvědčený o tom, že dokážete nějak zvrátit nepříznivý vývoj navzdory tomu, že jste na tiltu, je obrovská chyba.
Rádi věříme tomu, že máme situaci pod kontrolou, ale ve světle principů popsaných výše je to pouze naše iluze, produkovaná naším vědomím, které nás tímto svádí ze správné cesty. Zkrátka v takovém stavu už nemůžeme hrát dobře, bez ohledu na to, jak moc bychom chtěli hrát dobře. Naše racionální myšlení je v takovou chvíli pouze malou částí toho, co se odehrává v naší mysli. Většina toho, co se odehrává v mysli, je nevědomá. To znamená, že si to nemůžeme uvědomit nebo kontrolovat. Pouze malá část, jako je špička ledovce, se dostává na povrch prostřednictvím našich pocitů, snů a vzpomínek. Náš rozum se nachází na špičce tohoto ledovce a chová se podobně jako ztroskotaný námořník, který si myslí, že ledovec řídí.
Zkouška nanečisto - vizualizace
Naše nevědomí nedokáže rozlišovat mezi minulostí, přítomností a budoucností. Když se nám zdá sen, náš zážitek je vždy bezprostřední, místo toho aby byl filtrován naším rozumem. Toho využívají vizualizační techniky, které se používají ve sportech po celá desetiletí. Když se v sedmdesátých letech začali boboví závodníci se zavřenýma očima houpat na startu, lidé si mysleli, že se právě zbláznili. Dnes již víme, že to, co dělali, může být dobrá příprava na určité situace v tenisu, golfu, formuli 1 atd.
Cvičení
Před začátkem session nebo i v jejím průběhu si udělejte pohodlí, zavřete oči a pokuste se představit si tak jasně, jak jen to bude možné, sami sebe, jak se zvedáte ze židle a odcházíte z místnosti v případě, že se vám nebude herně dařit.
 |
| Podívejte se na sebe zvenčí! |
Nepředstavujte si sami sebe z perspektivy první osoby, ale představte si sami sebe zvnějšku, jako kdyby vás někdo vyfotografoval nebo jako byste byli vyobrazeni na pohlednici.
Představujte si pouze to, jak vstáváte a odcházíte z místnosti, ve které jste právě zanechali nepříznivou situaci, a to jak fyzicky, tak duševně. Opakujte tuto představu jako součást přípravy na session. Tuto představu je třeba opakovat pravidelně, abyste dosáhli požadovaného efektu, podobně jako je potřeba opakovat některé činnosti, aby se dosáhlo cíle (např. posilování). Efekt, kterého se tím dosáhne, spočívá v tom, že prostřednictvím vizualizace vnímá vaše vědomí tuto situaci jako skutečnou a nanečisto si zkusí reakci na tuto situaci.
Upozornění: Nepředstavujte si, jak se vám session vůbec nepodaří, jen si představte situaci, v níž máte svobodu odejít, kdykoli se vám zachce. To je podstatný rozdíl.
Samozřejmě si můžete představovat sebe, jak jste v naprostém klidu a pohodě a hrajete nadále svou nejlepší hru s úsměvem na tváři navzdory tomu, že se session nevyvíjí příznivě. Nebo si můžete představovat, jak nejste vůbec na tiltu a děláte kroky klidným a neutrálním způsobem. Přesto bych doporučil začít s něčím jednoduchým a přecházet na obtížnější problémy až poté, co začnete této technice věřit a více si ji osvojíte. Nezačínejte s vaším nejobtížnějším problémem, spíše se k němu postupně propracujte.
Uvedená technika vyžaduje trénink, stejně tak jako cokoli jiného. V určitý moment začnete používat tabulku startovních kombinací a trénujete s ní po několik dní nebo týdnů. Tato technika funguje podobným způsobem. Čím lépe něco ovládáte, tím většího efektu dosáhnete.
Pokuste se představit si obraz co možná nejreálnější a pokuste se udržet představu na delší dobu než jen na pár vteřin. Ideální doba je 3 - 5 minut. Pokud vám bude činit obtíže soustředit se po tak dlouhou dobu, zkuste si vytvořit krátký "film" a například si představte, co budete dělat po skončení session. Nechte se vést silnými, pozitivními pocity. Prožijte sílu a spokojenost, kterou pocítíte ze své vnitřní svobody, která vám umožní přestat, kdykoli to uznáte za vhodné.
Shrnutí
-
Naučte se sledovat sami sebe a rozvíjejte svou schopnost introspekce. Poker je totiž hra, ve které je potřeba sledovat bedlivě nejen své soupeře, ale také sebe.
-
Měli byste si vypracovat pevný plán pro situace, ve kterých začnete ztrácet kontrolu, např. na tiltu, což souvisí s tím, co jste se dozvěděli o adekvátních reakcích na různé situace.
-
Zamyslete se nad tím, co vám může pomoci přijmout tilt jako nevyhnutelnou součást hry a vyzkoušejte to. Pak již nebudete proti tiltu bojovat nebo sami sebe obelhávat, ale spíše se jej naučíte řešit, čímž ochráníte sebe i svůj bankroll.
O autorovi: Robert Langer je psychologický konzultant, kouč a trenér s praxí v Saarbrückenu. Mimoto vyučuje psychologii na významné německé škole alternativního lékařství a vede semináře o NLP, psychologii řešení konfliktů a psychologické typologii.
| ODKAZY | ||||||||||
|
||||||||||
