Hra po flopu (2): Proti preflop agresorovi
Před touto lekcí byste měli mít nastudováno:
- Hra před flopem (1): Open raisování
- Preflop strategie (1): Tabulky pro open raise
- Hra po flopu (1): Jako preflop agresor
V předchozích lekcích jste se dověděli, jak hrát po flopu, když máte iniciativu. Ale taktéž je nutné rozumět hře po flopu, když před flopem raisnul někdo jiný nebo když nikdo neraisoval. Tato lekce se zaměřuje na hru proti soupeřovým continuation betům. Situace, ve kterých preflop agresor cbet nevsadí (včetně spotů, ve kterých soupeře vsadit nenecháte tím, že zahrajete donk bet), budou vysvětleny v další lekci.
Budeme předpokládat, že hrajete heads-up. Pokud je pot multiway a nemáte iniciativu, měli byste hrát velmi obezřetně a přímočaře (podle síly vaší handy), a proto nemá význam tyto situace analyzovat do detailu.
Taktéž budeme předpokládat, že soupeř je regulár. Pokud není, vaše standardní hra bez iniciativy by taktéž měla být přímočará. Existují výjimky, ale ty jsou příliš specifické, a proto je nelze zevšeobecnit.
Vaše perceived range a textura boardu
Nejčastější situací je, že někdo open raisne a vy callnete. První otázkou, kterou si položíte, by mělo být to, jak soupeř vnímá vaši range.
V souladu s našimi předpoklady je soupeř přemýšlející regulár, což znamená, že bude schopný určit vaši range poměrně slušně. Proto bude vaše perceived range v těchto spotech stejná jako vaše skutečná range. Společným jmenovatelem pro spoty, ve kterých callujete, je, že vaše range obsahuje více suited konektorů a méně vysokých karet. Ve většině případů bude taková range capped, což znamená, že flatovat s vysokým pocket párem nebo handou typu eso-king budete flatovat jen vzácně. Na druhou stranu soupeřova range bude častěji obsahovat vysoké karty, ale zase nebude mít méně konektorů.
Výsledkem je, že čím je board nižší a koordinovanější, tím více byste ho měli vnímat jako příznivý pro vaši range. V těchto situacích budete schopni získat spoustu potů, protože vaše range tyto boardy trefuje lépe než soupeřova. Všimněte si, že tyto boardy jsou úplně stejné jako boardy, které jsme zmínili v předchozí lekci jako boardy nevhodní pro cbet. Důvod zůstává stejný.
Příklad nepříznivého boardu pro flattera:
Příklad příznivého boardu pro flattera:
Reakce na continuation bet
 |
Představte si, že se nacházíte na flopu a soupeř vsadí cbet.
Na dry boardu
Na dry boardu byste neměli vsázet raise jako blaf, protože vaše lajna musí dávat smysl. Pamatujte na to, že na dry boardu raisem nereprezentujete příliš mnoho, protože budete mít monster handu jen vzácně, a když už trefíte, budou to většinou středně silné handy tvořené jedním párem. Pokud by se vám nějakým způsobem podařilo trefit monster, na dry flopu byste raisovali pro value jen vzácně, protože se před ničím nemusíte chránit a více value získáte under-repováním vaší handy, čímž necháte soupeře pokračovat ve hře, ať už bude na turnu blafovat nebo vsázet s horšími value handami. Protože nebudete raisovat s value handami, je důležité neraisovat ani s airem. Ale pořád se můžete rozhodnout soupeřův cbet callnout s plánem vyhrát pot na dalších streetách – takové hře se říká float.
Takže když preflop raiser vsadí na dry flopu, obvykle byste se měli rozhodovat pouze mezi callem a foldem. Existuje několik kategorií callů.
Nejprve začněme tzv. "value cally". Value call je call s made handou, která má dostatečnou equity proti handám, se kterými soupeř vsází pro value. Většinou půjde o situace, kdy trefíte monster handu nebo dobrý pár / overpár.
Druhou kategorií jsou blaf catchery. Jsou to made handy s nedostatečnou equity proti soupeřově value range, ale po započítání všech možných blafů jsou pro call dostatečně silné. Blaf catcher může být cokoli od top páru až po eso high.
Třetí kategorií jsou draws. Obvykle mají dostatečnou equity pro call alespoň na flopu, tedy pokud nemáte pouhý gutshot, soupeř nevsadí velký cbet nebo nehraje dobře na následujících streetách.
Všechno ostatní je pouhý čistokrevný float. S těmito handami můžete callovat podle tendencí soupeře na dalších streetách. Pokud je pravděpodobné, že soupeř handu vzdá, můžete floatovat vždy. Pokud to pravděpodobné není, bez dodatečné equity byste floatovat neměli.
 |
Na dry boardu byste se měli obvykle rozhodovat pouze mezi callem a foldem. |
|
Callovat cbet byste měli s jakoukoli value calling handou, jakýmkoli blaf catcherem, většinou draws (těch ale na dry boardu moc není) a podle readů i s některými air handami. |
Na wet boardu
Naopak na wet boardu byste měli obvykle zvažovat všechny tři možnosti. Měli byste callovat s blaf catchery (ačkoli soupeř by na wet boardu neměl blafovat až tak často) a občas můžete callovat i s draws nebo value handami. Ale nejčastěji byste se měli poohlížet po raisu nebo foldu.
Je to kvůli tomu, že raise je hra, která nejvíce odpovídá vaší value range. Pokud před flopem defendujete a na wet boardu trefíte, budete mít hodně monster hand (sety, dva páry, barvy a postupky), se kterými byste měli raisovat, abyste získali value a zároveň abyste je ochránili před draws na lepší handy. Ve své range máte taktéž spoustu draws, které taktéž těží z raisu, protože s nimi budete realizovat fold equity a navíc máte šanci svou draw trefit. Jak jsme uvedli již dříve, vaše blafy (pokud nějaké máte) byste měli zahrát stejně jako silné handy.
Měli byste raisovat se všemi vašimi value handami (nyní jsou to handy, které porážejí soupeřovu range, se kterou pokračuje ve hře), draws (semiblafy) a také s nějakým airem podle toho, jak je pravděpodobné, že se soupeř vzdá.
|
Na wet boardu byste obvykle měli zvažovat raise a fold. Callovat můžete s blaf catcherem nebo draw, pokud si myslíte, že soupeř na raise nefoldne. Občas také můžete trapovat s monster handou. |
|
Raisovat cbet byste měli s jakoukoli value raising handou, většinou draws a podle readů i s nějakým airem. |
Shrnutí
V této lekci jste se dověděli:
|
 |